Barelovky ve Štenberku

V sobotu 6.30 jsme s Petrou čekaly na Noru u polikliniky na Budějovické. Tipovaly jsme, kolik bude mít zpoždění, ale přijela na minutu přesně. Dobře Ona!!!! Ještě natankovat žluťoučké autíčko a jelo se směr Šternberk. Kolem 10.30 jsme byly na místě. Tomáš a Pepa dorazili vpořádku se svými doprovody v modrém ďáblu řízeném Panem Kočím.

Pro pamětníky Hlučínských mega barelovek, bych přiblížila šternberskou závodní tělocvičnu, jako asi  ½ té v Hlučíně, ale už od prvního okamžiku v tělocvičně mi tu hlučínskou dost připomínala.


BARELOVKY


Dostali jsme „výhodně nevýhodnou“ pozici prvních startujících. Neměli jsme dostatek času na rozcvičku, ale zase jsme to měli rychle za sebou. Povinnou jsme myslím zajeli všichni bez větších chyb. Hlavně Tomáš, který se k paravoltiži, vrátil po několikaměsíční pauze zaviněné vleklým onemocněním.

Pak byl oběd. No, po krátké gastronomické prohlídce Šternberka, udělím radu: z časových důvodů bych na příště doporučila velkou zásobu řízků z domova.

Po návratu z oběda byli volné. My šli na start opět jako první. Když budu mluvit za sebe, tak nevím, jak se na moji novou volnou kouká, ale mě se na novou hudbu cvičí bezvadně a těším se, až si ji v Braníku zacvičím na koni. Ostatní také zajeli své volné na výbornou.

Asi se nemusím rozepisovat o vyhlášení. Takže výsledky: dvojice Petra + Pepa obsadili 3. místo, Pepa, Petra a Hanka v jednotlivcích, ve svých kategoriích obsadili 2. místa a všem závodníkům „vytřel zrak“ Tomáš, který si ze šternberských  barelovek odvezl nádherné první místo.

I přes „sněho-pršení“ na Vysočině, jsme všichni dorazili vpořádku do Prahy. A můžeme se tak těšit na jaro a další závody...